„Nejdřív ti řeknou: Dej do toho všechno. A pak: Nemůžeš odejít, když ti nezbylo nic.“ Anam Cara
Indiáni z kmene Krí mají pořekadlo: „Když zjistíš, že je kůň mrtvý, je lepší sesednout.“ Představa rajtování na mrtvém koni působí komicky. A přece to řada lidí dělá. Dál investují čas, energii nebo lásku do něčeho, o čem vědí, že to nemá smysl, že se to nevyplácí. Proč to dělají?
Efekt utopených nákladů (v angličtině sunk cost fallacy) je problém ega. Někdo zůstává v nefunkčním vztahu, protože „jsme spolu už moc dlouho na to, abychom se rozešli“, nebo pokračuje ve špatném podnikání, protože do něj „dal už příliš peněz na to, aby je odepsal“. Člověk lapený do pasti efektu utopených nákladů se řídí podle minulosti, kterou nemůže změnit, místo aby zachránil svou budoucnost.
Když s lidmi pracuji na potlačení jejich ega, naším soupeřem je zejména pět psychologických faktorů:
1. Emoční investice – Když do něčeho vložíte hodně energie, času nebo citů, zdá se vám těžké to jen tak zahodit. To ovšem není závěr rozumu nebo srdce, je to nátlak vašeho ega, které vám vtírá nepříjemný pocit, že byste tím popřeli vlastní úsilí.
2. Strach z prohry – Ego odmítá uznat jakoukoli vlastní chybu. Že myslíte egem, poznáte na bolestivém píchnutí, kdykoli si máte přiznat, že jste selhali. To tě píchá pýcha, říkali ve filmu Pulp Fiction. Uvědomit si špatné rozhodnutí bolí. A bolest dobrovolně nikdo nechce. Proto má ego převahu a daří se mu přimět vás raději pokračovat dál v neúspěšném snažení, než prostě pokrčit rameny, že jste jen člověk, že jste se spletli nebo okolnosti se změnily, přizpůsobili se nové realitě a začali vytvářet aktualizovanou budoucnost (kniha Můj lepší život).
3. Naděje na změnu – I když realita dlouhodobě ukazuje opak, mnoho zejména Hodných lidí a Stavitelů dál upřímně věří, že se situace zlepší, když v daném vztahu ještě vydrží, když pro druhého udělají ještě více. Je to pochopitelně iluze, založená na vlastní projekci – promítání si své vlastní přirozenosti (normální ochoty pracovat na vztahu) do chování druhého (ve skutečnosti neochotného pracovat na vztahu). Výsledek je krutý. Projekce nezmění druhého, ale je samotné. Čím déle na mrtvém koni marně rajtují, tím více ztrácejí sebevědomí, sílu odejít a čas, ve kterém by budovat nový život ještě mělo smysl (kniha Hara hači bu).
4. Společenský tlak – Vaše ego je živeno okolím, které vás nutí zůstat v tom, co nefunguje, nejčastěji s odůvodněními, že „vztah by se neměl jen tak vzdát“ a „myslete na děti“. MYSLETE NA DĚTI – ten paradox, když právě toto říkají rodiče svým nešťastným dětem. A není to vždy v dobré víře. Někdy aby rodiče nemuseli přiznat chybu z vlastního života a špatných rozhodnutí, ospravedlňují efekt utopených nákladů a za pomoci vlastního ega naléhají, že je „správné“ trpět a držet, i když jste nešťastní a nemocní. A pokud se rozhodnete jinak než oni, odsoudí vás . Nikdy nepřijmou vaše štěstí, zejména když oni sami jsou nešťastní. Tak funguje jejich ego (kniha Anam Cara).
Možná i vy znáte tyto věty, které se proměňují v čase:
Nejdříve: „To bude lepší, to jsou těžké začátky.“
Později: „Dítě to spraví, udělejte si ho.“
Následně: „Přece na dítě nezůstaneš sama, vydrž (nebo udělejte si druhé).“
Posléze: „Až jednou děti vyrostou, tak snad. Do té doby není vhodná doba.“
Nakonec: „Už jste spolu tak dlouho (a finále života je tak blízko), že nemá smysl nic měnit. Nějak to doklepte.“
Tři poučení
1. Naučte se žít v realitě. Vytvářejte budoucnost, nepřetvářejte minulost. Minulost už nikdy nezměníte, ta je beztak pryč.
2. Uznejte, že někdy je pro sebevědomí lepší přijmout dosavadní ztráty, než přidávat nové.
3. Važte si svého času, energie, lásky. Vkládejte je do něčeho smysluplného, ne do koně, který je dávno mrtvý.
Myslete na to, že máte jen tento život, a přijměte za něj odpovědnost. Další život se nemusí konat.
Potřebujete sílu?
Potřebujete-li pomoci s překonáním ega, klikněte na záložku Knihy, Konzultace nebo Setkání – a uvidíme se například v Brně 18. května. Vstupenky na velké Setkání jsou do vyprodání zde.
