Kniha, která vám pomůže přestat se trápit pro ty, kteří se netrápí pro vás

Hara hači bu je příručka pro Stavitele a příliš hodné lidi, kteří v partnerských, pracovních, rodinných i jiných vztazích doplácejí na dobré srdce. Kteří usilují o štěstí druhého, ale nikdo o jejich. Kteří dávají, ale nazpět nedostávají. Kteří se ptají, co pokazili. Aniž by kdy připustili, že chyba nemusí být na jejich straně.

Člověk je jako loď. Ta se nepotápí vinou vody, která je všude kolem ní, ale tíhou té, která pronikne do lodi a nepodaří se ji včas odčerpat… Hara hači bu je kniha, která odčerpává – neustálé pocity viny, dluhu a selhání z mysli těch, kteří sebe zbytečně ničí. Dost, stačí, čeho je moc, toho je příliš. Tohle už nikdy nedopustím znovu. Právě to je Hara hači bu.

256 stran emoční hygieny pro ty, kteří pro druhé lidi zapomínají na sebe. Kteří už ztratili kus sebevědomí, sebedůvěry, sebeúcty, sebehodnoty. Kteří už začali věřit, že si lepší zacházení nezaslouží.
 
Dost, stačilo. Hara hači bu vás naučí víc myslet na sebe, víc se mít rádi. I kvůli vašim dětem, jež vás potřebují zdravé a silné, ne nemocné a slabé. I vaše děti se v životě potkají se slabochy, sobci, manipulátory a jinými toxickými lidmi. Staňte se jim osobním vzorem v umění nastavení zdravých vztahových hranic. 

1. Napsal jsem čtrnáct knih, označených za bestsellery. To slovo nemám rád. Nikdy jsem nechtěl psát best-sellery – knihy, které se hlavně prodávají. Vždy jsem si přál tvořit best-helpery – knihy, které hlavně pomáhají. Aby tyto knihy ale mohly pomáhat, musejí být srozumitelné. Proto vysvětluji psychologii bez odborných pojmů, tak polopaticky, aby to pochopilo i malé dítě.

2. Mé psaní vychází z psychoimunologie, což je obor psychologie, který prokázal přímou souvislost mezi stavem lidské psychiky a imunity. Čím více a déle se člověk trápí, tím hlouběji ohrožuje své nejen psychické, ale i tělesné zdraví. Hara hači bu je kniha života pro všechny dobré lidi, kteří na vlastní zdraví zapomínají nebo v bolestech rezignují, byť je řešení nadosah, v nich.

3. Sám dobře vím, co pocit bezmoci dokáže. Ve dvaceti letech jsem stál na mostě a chtěl se zabít. Vím, co mě tehdy změnilo, co dnes změní člověka. Moje knihy pomohly už více než 400.000 čtenářů.

Když jsem tehdy šel na most, myslel jsem, že můj život končí. Přitom můj život právě tehdy začal. Od té chvíle nesnesu, aby někdo, natož děti nebo mladí lidé, propadali přesvědčení, že jejich problém nemá řešení. Každý má. To, že řešení zatím není vidět, ještě neznamená, že žádné neexistuje. 

Proto jsem v roce 2011 založil facebookovou stránku, kde nikdo na své problémy nesmí být sám. Následovalo ji více než sto tisíc lidí. Živá vysílání, podcasty, webináře, všechno bezplatně, aby k duševní hygieně měl přístup každý, i ten nejosamělejší.

Nikdy na tento úděl nerezignuji. Chci, aby slabí znovu nabrali sílu. Chci, aby každý pochopil, s jakými tísněmi se ve svém nitru může potýkat ten nejbližší. Chci, aby si lidé uměli pomoci, sami i s druhým navzájem, aby věděli jak. Chci, aby moje knihy přestaly být potřebné, aby každý mohl říct: Toto všechno, co píšeš, Petře, už vím a umím.
 
Přeji si, aby na mé facebookové stránce nebyl ani jeden sledující. Zatím se děje opak. Lidé přibývají. S nimi dotazy a prosby. Denně mi o pomoc napíše v průměru osm set lidí. Kéž je kniha tak srozumitelná jako povídání u kávy.